Od arktidy k rovníku.

Tady je prvních pár dní, které jsme zatím strávili na Srí Lance v roce 2020. Pokud jste zvědaví jak se máme, pohodlně se usaďte a přečtěte si o našem příběhu, našich plánech, prvních dojmech, překážkách a co plánujeme příště.

Tom a já jsme strávili téměř 2 roky na Islandu. Byla to nádherná zkušenost. Místní islandský duch bude už napořád se mnou. Nicméně zima a nedostatek světla v zimních měsících nás přimělo přemýšlet o dovolené. Dostatečně dlouhé na to, aby nás naplnila sluncem a vitamín, které jsme postrádali na Islandu. A tak jste tady, na začátku zhruba 3 měsíční cesty. Začínáme na Srí Lance.


Oba dva už jsme byli v Indii a na Taiwanu, rozhodli jsme se navštívit nějakou novou zemi. Pro nás oba neobjevenou, ale stále v duchu Asie. Srí Lanka byla tedy první a jediná volba. Představovali jsme si to jako Indii, ale ne tak extrémní.

A byla to tak trochu pravda. Už jsme tu více jak 10 dní a nevybavuji si žádný kulturní šok, který mívám zhruba tak týden po příjezdu. Na druhou stanu jsem začala psát tenhle článek asi před sedmi dny a už jsem ho od té doby několikrát přepsala. Místní lidé jsou velmi pohostinní a přátelští. Neobtěžují se moc smlouvat (to já taky ne). Vypadá to dokonce, že vláda kontroluje market a prověřuje, pokud někdo porušuje pravidla. Ve zkratce místní vypadají velice podobně jako Indové, nicméně jsou velmi odlišní.


Co nás překvapilo, byla intenzita slunce.


Nějak jsem si neuvědomila, kde jsme strávili poslední dva roky, takže místní slunce, velice blízko k rovníku s běžným UV indexem 11+, je trochu extrémní. To znamená, že můj opalovací krém s faktorem 30 není ani zdaleka dostačující. Kdybych tedy nepoužívala žádný opalovací krém, skončila bych se spáleninami druhého stupně. Ne, díky. Klasické běžné spálení prvního stupně bude stačit. Abych to zkrátila, běželi jsme do obchodu západního stylu pro faktor 50. Jistě, jsme trochu červení. To jsme ostatně vždycky po zimním období, kdy strávíme první chvilky na sluníčku. Ale abych byla spálená za 3 pouhé minuty, to se mi ještě nestalo, nikdy. Takže si poznamenávám: nepodceňuj sílu přírody. Abych to shrnula, možná že moje mysl je v pohodě, ale tělo zažilo nějaký druh šoku. Moje oteklé nohy by mohly prvních pár dní vyprávět o zdejších teplotách a vlhkosti vzduchu.

Jako každé místo na zemi, turistický ruch mění Srí Lanku každým dnem. Proto bych ráda dala dohromady pár tipů, které jsou aktuální pro rok 2020. Později v samostatných článcích.


Zde je pár nápověd, které vám dají dohromady obrázek o tom, jaký druh cestování vyhledávame.


Naše ubytování je skromnější (hostel, v rodině). Jíme na místech doporučených na webu TripAdvisor (no, ne vždy). Později hledáme místa v okolí těch, které jsme nalezli na TripAdvisor webu. Je to jako sbírání hub (pokud jsi našel jedno místo, je jich v okolí více takových) Cestujeme na motorce, vlakem nebo lokálním autobusem. Velice zřídka taxi. Vyhýbáme se velkým městům a obvykle nezůstaneme na místě déle než 5 nocí. Ubytování řešíme pár dní dopředu přes booking. Náš rozpočet zahrnující ubytování, motorku, jídlo a maličkosti jako: oblečení, suvenýry, půjčení surfu a výlety, je zhruba 7000 LKR na den.


Obecně jsme si tohle místo zamilovali. Je toho spoustu, co se dá v okolí podnikat. A tak dáme dohromady pár samostatných článku o tom, co jsme kde absolvovali. Pokud jste dočetli až sem, díky za pozornost! Vidíme se příště.

~B